Urban Bouder Race 2016 - Praha

Ohlédnutí za víkendem mezi cihlami a betonem. 

Dne 14.5.2016 se konal v Prahe jubilejní první ročník Urban Race, na který jsme se s Matesem a Martinem přihlásili za TRIADEE TEAM. Už první zádrhel byl, když mi Martin oznámil, že se zůčastní jen, když půjdem v pátek na techno. A jelikož jsme part´áci jak jerry a tom dali jsme to....ale k tomu se ještě vrátíme.



Sobota 11:00 doplodne. Martin mě budí, já  v kreku rozložený jak tetris říkám, že na to seru :D vytáhnul mě a to je dobře. Celou dobu se motám a je mi blivno u auta to posílám :D Jedem báwcem na registraci  a dále rovnou ke Crossu. Tam řada prolejzaček a další řada inženýrů, který asi za mlada chodily u paneláku v lezečkách :D mně osobně se líbíla, na prvním stanovišti ta pestrost, takže za mě super všechno padlo na první pokus. Od  lezení po sudech nebo matkách na fasádě domu, až po medvěda na pomník komunismu.

Druhá stage Hanoi (hl. město Vietnamu) třžnice Holešovice: Hned přicházíme k lékarně, kde se směji a již střízlivým zrakem říkám ZERO. Martin to zkusil a dostal se daleko, má silné prsty, taky to zkouším a NE! žiletkový nalakovaný lišty opravdu neberou. Jdem dále ocitáme se v chodbě u hajzlů alternativního divadla. Lezem Martin to dal asi na druhej pokus a já až někde na pátý se spoustou emocí a řevu. Další byl skok kde bylo potřeba trochu odvahy a silných nohou. Martin krásně přistál na bůček a ruku která se pochroumala :( ja dal taky jednoho prdeláče a na 2-3 pokus to dal. Zbytek bouldrů v holešovicích ani nestojí za zmínku takhle lezu, když sem nachcanej pořád a zadara. No a pak nás nechtěla ani pustit brána u Alzy. fiasko hlásám:D




Třetí stage Strahov
 

Přijíždíme pozdě a už víme, že nestíháme. Pro mě asi nejzajímavější část lezení v Praze. Lezení komínem mezi sloupy a pak na betonové konstrukce. Bylo moc pěkné. Srandovní zved u stěny z luxfer byl výbornej a dalo to jen pár mistrů.
Poslední stage nemůžem hodnotit nebyla dosažena :D

Finále: Finále se konalo v místě prezentace ani nevim kde, ale to není podstatné. Líbilo se mi pojetí finále a až na pár nedostatků (utržené chyty) sypající se omítka atd. bylo skqelé :) vnitřrní bouldry velká paráda jak v pavilonu opic a do topu banán. Klobouk kloobrc smekám i před finalisty a pořadateli za tu práci a výkony co si s tím dali.  Skály jsou skály, ale jako zpestření dobrý. Budem se těšit na další ročníky.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Matěj "Měřák" Měřička

Margalef? – Siurana? – Margalef! aneb: „Lezení hrou“.

Sicílie – Hit jara 2017